Hana Colombo

RUŽOVÁ NEDĔLE - nový důvod k oslavĕ

Dnes je to presne rok, co mne prišla esemeska se zprávou, že moje bábi už s náma není.... Tato osubka, byla pro me takovým operným kamenem casu – nemenná jednotka, která zustane na veky stejná, symbol neceho, co se nikdy nezmení. Já už plánovala, že si necháme postavit tandem pro tri (bábi, mamka a já) a že až budu já v penzi, tak na nem budem jezdit po meste. Všechny tri, v bílých soupravách a nadávat na ridice, že nám nevyhnou – slovy mé babicky „mají volant, tak at uhnou....“.

28.1.2012 v 14:09 | Karma článku: 15.33 | Přečteno: 791 | Diskuse

Hana Colombo

Neco na promaštení krčku :-)

“To chce neco na promaštení krcku”, ríkávala moje babicka a pak vetšinou pridala do hrnce nebo na talír kus másla nebo sádla a nebo si vzala do ruky kousek svého oblíbeného ovaru a s chutí se do nej zakousla. Já, kdybych varila a jedla jak ona, tak zde zrejme už dávno nejsem. Ale musím uznat, že kapka olivového oleje ci másla za syrova k ochucení již uvareného jídla, delá velký rozdíl. Já pri varení používám velmi malé množství oleje ci másla. Radeji jej pridám, až je vše uvareno. A jelikož mám doma výber, tak moje jídla mužou dostat šmrnc pikantní ci bazalkový nebo cesnekový a tak dále. I vy si mužete udelat vaši malou zásobu ruzných oleju nebo másel, které pak použijete podle chuti ci nálady. Takže...

27.9.2011 v 18:02 | Karma článku: 11.48 | Přečteno: 1187 | Diskuse

Hana Colombo

Rok na houby

No to byl teda rok! Nevím jak jinde, ale u našich na vrchovine byly hríbky videt i ze silnice. Nepreháním. Letos asi rostlo všechno v jakémkoliv množství. Jedna houba hezcí, než druhá! S manželem jsme si vyrazili nejednou - já sbírala a on fotil. Domu jsme se pak vraceli nejen s plným košem, ale i s poškrábanýma nohama a modrou pusou od ostružin, kterým se taky letos zadarilo. Mužu s klidným srdcem ríct, že jsme se velkou cást letošní dovolené u rodicu prejídali hríbkama. Jediné, co maminka snad nevarila, byla hríbková omácka a to jen proto, že jsem jí to kvuli tem vedrum zakázala. Jedla jsem však po mnoha letech smažené bedle a žampiony – poezie na talíri!!! ... Trávila jsem to do druhého dne, ale stálo to za to. Když ceské recepty zkoncily, ale hríbku byla ješte plná lednicka a mrazák, tak jsem zacla varit já, k všeobecnému uspokojení z netradicních variant. No a jak tedy na ty hríbky po italsku.

1.9.2011 v 11:02 | Karma článku: 11.40 | Přečteno: 967 | Diskuse

Hana Colombo

Červená je barva naše aneb Rajčata 100x jinak

Zaclo léto a tím i rajcatová sezóna. Rajská jablícka, jak jim ríkala moje babicka, partí k tem dobrotám, které prišly do Evropy z Ameriky a to z oblasti, kde sever Cile sousedí s Ekvádorem. I když starí inkové a aztékové meli rajcata každodenne na talíri, v Evrope se ješte kolem roku 1600 rostlina rajcete používala výhradne k dekoraci - krome Itálie, kde první zmínky o rajceti v kuchyni jsou již kolem roku 1500. Konzumace rajcat se od té doby moc nezmenila. Jedla se jak syrová, tak smažená v oleji, pridávala se do polévek a omácek. Dnes je rajce jedna z nejduležitejších surovin italské kuchyne. Dovedete si predstavit pizzu bez cervené barvy rajcete? Docetla jsem se, že v dnešní dobe je na italském trhu 320 druhu rajcat. Malá, velká, zelená, cervená, salátová, rajcata urcená na omácky, na saláty atd. Já bych vám chtela predstvit, krome jiného, ten nejtradicnejší zpusob úpravy rajcete, to znamená tu nejznámejší omácku, která udelala italské spaghetti svetoznámé - „sugo al pomodoro“ nebo-li rajcatová omácka. Než se ale zacnu rozepisovat, chci vám ješte pripomenout jednu duležitou vec. Jestliže chcete varit italská jídla, musíte si na to udelat cas. Protože vetšina vecí, pokud se zrovna nevarí testoviny, nesmaží ci nepece v troube, se upravuje na slabém nebo velmi slabém plameni. A má to svuj smysl. Tímto zpusobem se varí skoro kompletne ve vlastní stáve, tudíž výsledek je velmi chutný. Tak a jdem na tu omacku.

12.7.2011 v 14:11 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Hana Colombo

Bez zubů to nejde

Dnes je 2. cervna, kdy je v Itálii je státní svátek. A tak jsem se rozhodla psát na téma celonárodne velmi cítené, jehož duležitost je na úrovni státní ústavy, o tom, cím byla vetšina Italu zrejme odkojena a co vyhledávají i v zahranicí a pak se diví, že nejsou spokojeni, co si nekterí s sebou vozí i na dovolenou mimo rodnou vlast a co podle mého názoru mají v genech – samozrejme že mluvím o testovinách. Kdo z vás videl moji oblíbenou komedii od Billy Wildera “Nebožtíci prejí lásce - Avanti”, urcite si pamatuje na scénu, kdy cestou na Ischii Pamela cte Wendellovi z turistického pruvodce, kolikže druhu testovin v Itálii existuje: “spaghetti, spaghettini, maccheroni, fettuccine, zitti ....“. Wendell Pamelu nechápe, protože ho vubec nezajímá, co jí, není to pro neho duležité. Po celém Apeninském poloostrove najdeme na nekolik desítek druhu testovin. Nekteré se nachází pouze nekde – regionální speciality, jiné se najdou v každém obchode. Všechny, cerstvé nebo sušené, mají však spolecné jedno: zpusob varení. To, že uvarené testoviny vám v Itálii mohou pripadat nedovarené, považujte za fakt a taky za první krok k varení “all’italiana”. Tady se tomuto zpusobu varení ríká “al dente”, doslovný preklad “na zub”, což v ceštine nemá moc smysl, ale o tom o párádku níž. No a jak tedy na to.

5.6.2011 v 9:41 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 1481 | Diskuse

Hana Colombo

O italské kuchyni aneb cestování príborem po Itálii .....

A tak zase jedna nová italská kucharka, reknete si. Je to móda a tak proc by se nepsalo, ne? Kdo víc, tím líp! Všude jsou recepty, v novinách, casopisech, internet je precpán, televize není pozadu... Varí kdokoliv a cokoliv a to je fakt. Vždycky, kdyz prijedu do Cech, prominte, na Moravu, tak prolistovávam ruzné možné casopisy, co u koho najdu. Ze zvedavosti, co je nového, jak se mení styl života, oblékání atd., vynechávám jen gossip, z duvodu, ze soucasné ceské VIP vubec neznám a ani mne nezajímají – bohate mne stací ti zdejší. Generace mojich rodicu, ale i ti mladší, si nenechají utéct jediný kucharský program, v televizi letí od rána do vecera, každy kanál v jinou denní dobu má neco o varení. Pak se to samozrejme probírá a vysvetluje tem, kdo nemeli cas se dívat, protože treba jeste spali a nebo byli v práci...

22.5.2011 v 18:42 | Karma článku: 15.76 | Přečteno: 1143 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1103
Kdo jsem? Jsem ta, ktera mela to velké stestí a nebo smulu, že se narodila s hudbou v genech a porád ješte verí, že se tím dá solidne uživit. Jde to ztežka a tak, když je treba odreagování, premýšlím, co bych uvarila – nejlépe neco nového, co jsem ješte nedelala. V kostce muzu ríct, že jsem muzikantská kucharka a nebo varící muzikant? Vyberte si. Muj manžel je presvedcen, že i v kuchyni jsem umelec, protože mne nikdy nic nevyjde dvakrát stejne, i když se hodne snažím. Naštestí je však výsledek vždy uspokojující ;-) Varení me relaxuje, hudba taky, ale to je o necem jiném. Obe dve cinnosti jsou umelecké kreace - jedna podle not, druhá podle receptu, ale taky podle inspirace více ci méne plnou lednickou….. P.S. nemám ceský pocítac, takže texty budou pouze s cástecnou diakritikou.